2006 Cetviny

                                                                                         Katalog výstavy

 Příhraničním krajem Novohradska aneb proč jsem fotografoval Cetviny.

Cetviny dnešních dnů.

Velmi rád navštěvuji tuto oblast pro zcela atypický ráz krajiny. Začátkem letošních prázdnin jsme se vypravili na již tradiční výlet do Pohoří na Šumavě, Malont, Cetvin, Tiché a Svatého Kamene. Je to území, které bylo až do roku 1989 veřejnosti nepřístupné a je téměř vylidněné.                                                                Na kostelní vývěsce v  Cetvinách bylo oznámení o chystané Česko – Rakousko - Německé  bohoslužbě, ve zdejším kostele, zasvěcenému Narození Panny Marie.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      S úctou a pokorou se skláním před dílem našich předků. Před těmi, kteří zde žili a hospodařili. Stydím se, že jsme dopustili zánik tohoto kulturního i duchovního bohatství naší země. Mlčky procházím krajinou bývalých osad odsunutých Němců a jen velmi těžko si v duchu představuji klopotný život, který tu kdysi panoval. V Cetvinách je jediným pozůstatkem té doby dnes  zmíněný opravený  kostel Narození Panny Marie, který se za finanční pomoci bývalých osadníků ze sousedního Rakouska a Německa podařilo zachránit ze zchátralých trosek. Zbytek bývalého hraničního městečka dotváří vybydlený objekt bývalé posádky PS a pár ruin. Za jeho pomyslným koncem leží symbolický dobře udržovaný hřbitůvek předků odsunutých obyvatel.                                                            Zvláštní pocit samoty, opuštění a také provinění jsem zažíval téměř při každé návštěvě této lokality. Krajina jakoby v sobě nesla pečeť nepřízně sudu.                Problém jsem měl s tím, jak tyto pocity vložit do fotografického obrazu. Situaci jsem začal nenápadně zvládat při opětovných návštěvách v podvečer dne, kdy jsem se v samotě okolních pastvin toulal až do úplného setmění. Tehdy na mě atmosféra usínající krajiny doléhala nejvíce a vlastně se ztotožňovala s mým nitrem. K mému překvapení se dalo fotografovat téměř za úplné tmy.                                                                                                                                                                           Místo původního městečka je obklopeno z obou stran hranice, tvořené řekou Malší, horizontem hraničních kopců. Pro zachování síly účinku tohoto horizontu jsem se rozhodl zpracovat "portrét" krajiny pomocí panoramatických snímků. Výsledné obrazy zachycující blízké okolí, jsou výsledkem montáží sedmi a více snímků. Doufám, že vzniklá panoramata dovedou v divákovi zpětně evokovat pocit malosti člověka, který s pokorou, úctou a obdivem zároveň, vzhlíží ke své domovině. 

Vystavené fotografie jsou členěny do tří částí a zachycují společenské události v Cetvinách a proměny krajiny během uplynulého roku.                                                                1) Soubor volné reportáže připomíná dvě společenské události, při kterých Cetviny opět ožily: Česko – Rakousko - Německou mši (13. 08. 05) a koncert                                         bavorského souboru Kirchenchor aus Altötting (28. 05. 06).                                                                                                                                                                                                            2) Soubor fotografií dokumentující artefakty dnes již neexistujícího městečka a interiér renovovaného kostela.                                                                                                                3) Soubor krajinných fotografií, ve kterých se snažím sdělit mé vnitřní pocity. Téma "Cetviny" jsem začal zpracovávat v rámci projektu "Dnešní člověk  v  dnešní                       krajině", který vyhlásilo Národní muzeum fotografie, o. p. s. v Jindřichově Hradci. Dané téma mě natolik zaujalo, že jsem se rozhodl na něm dále  pokračovat.                     Výstavní kolekce s názvem "Rok na Cetvinách", kterou Vám předkládám u příležitosti letos (12.8.2006) pořádané mše,  je výsledkem mého ročního snažení.

Jiří Plachý, Straňany 2006